Bell X-1

Bell X-1
První X-1, výrobní číslo 46-062, přezdívaný "Glamorous Glennis".
Určení	experimentální raketový letoun
Původ	Spojené státy americké
Výrobce	Bell Aircraft Corporation
Šéfkonstruktér	Robert J. Woods
První let	25. ledna 1946 (bezmotorový let) 9. prosince 1946 (motorový let)[1]
Uživatel	USAF NACA
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Bell X-1 bylo první letadlo, které překonalo rychlost zvuku vlastní silou ve vodorovném letu. Během tohoto letu letoun dosáhl nejvyšší rychlosti odpovídající Machovu číslu 1,06 tedy rychlosti 1 126 km/h (700 mph), které dosáhl ve výšce 13 000 m (43 000 ft).^[2][3]

Tímto letounem také začala typová řada amerických experimentálních letounů X, určená čistě k experimentálním účelům, která byla zpočátku utajována. Letoun X-1 byl poháněn raketovým motorem a let zahajoval vypuštěním ze speciálně upraveného bombardéru B-29. Po spotřebování paliva letoun klouzavým letem přistál na letišti, byl však schopen také klasického vzletu z letiště.^[4]

Prvním nadzvukovým pilotem se stal Charles „Chuck“ Yeager, který s tímto letounem dne 14. října 1947 překonal rychlost zvuku.

5. ledna 1949 Yeager provedl ověření stoupavosti letounu X-1 klasickým vzletem z dráhy a dosažením výšky 7000 m za 90 sekund.

Výzkumné metody použité v programu X-1 se staly vzorem pro všechny následující projekty X. Metody a personál NACA, při projektu X-1, také pomohly položit základ americkému vesmírnému programu v 60. letech. Projekt X-1 stanovil a upevnil poválečnou spolupráci mezi potřebami americké armády, průmyslu a výzkumných zařízení. Letové údaje získané úřadem NACA během testů X-1 následně poskytly základ pro leteckou převahu USA v druhé polovině 20. století.

Jako výsledek prvního nadzvukového letu X-1, Národní letecká asociace v roce 1948 hlasovala pro udělení Collier Trophy pro tři hlavní účastníky programu. Prezident Truman v Bílém domě ocenil Larryho Bella za firmu Bell, kapitána Yeagera za pilotování a Johna Stacka za NACA.